V prvním článku jsme si představili k čemu je z hlediska koupě koně důležitá znalost anatomie. Anatomie jde ruku v ruce s biomechanikou, jezditelností a projevem zdravotního stavu, proto si myslím, že je její znalost při výběru koně často klíčová. Nikde ovšem není dáno, že se kůň pro Vámi zvolenou disciplínu či zaměření nebude hodit, přestože jeho anatomické dispozice říkají něco jiného.
Nesmíme totiž zapomínat na to, že je třeba koně vnímat jako živého tvora, který se nachází v určitém stupni výcviku, má jisté genetické predispozice či naopak zdravotní omezení a jeho pohyb může ovlivňovat spousta dalších faktorů potažmo zkušeností. Vnímejte tedy tyto informace jako další možné nahlédnutí k využitelnosti koně při jeho výběru.
V tomto článku si tedy probereme, co nám o koni na první pohled řekne jeho exteriér v souvislosti s anatomickými predispozicemi a jaký má tento exteriér vliv na pohybové schopnosti.
Exteriér neboli tělesná stavba koně je první věc, kterou na první pohled můžeme posoudit a která se hodnotí například při výběru koní pro chov. Závisí tedy na utvoření kostry, míře osvalení a celkové souměrnosti jednotlivých tělesných partií.
Díky plemenné příslušnosti a zaměření má každé plemeno své charakteristické exteriérové vlastnosti podle kterých se následně hodnotí jejich kvalita i pohybové schopnosti.
Při hodnocení hodnotíme tělesný rámec, ušlechtilost, tvar hlavy, pohlavní výraz, nasazenost krku, délku zad, sklon zádi, nasazenost ocasu, postoj končetin a na závěr pohybové vlastnosti.
Tělesný rámec nám kromě utvoření těla určuje pohyblivost a trénovatelnost koně.
Hodnotí se podle dvou kritérií:
- podle kohoutkové výšky koně, tedy jeho velikosti
- malý, střední a velký tělesný rámec
- podle poměru výšky a délky jeho těla
- čtvercový, obdélníkový a vysoký obdélník
| Hodnocení tělesného rámce podle velikosti | Zástupci plemen |
| Malý tělesný rámec – do cca 154 cm | shetlandský pony, fallabela, hucul, hafling kůň převalského |
| Střední tělesný rámec – do cca 165 cm | andaluský kůň , arabský kůň, berberský kůň, shagya, lipický kůň |
| Velký tělesný rámec – nad 165 cm | shirský kůň , norik, hannoverský, oldenburský kůň, ČT, A1/1, achal-teke |
| Hodnocení tělesného rámce podle poměru výšky a délky | Zástupci plemen |
| Čtvercový tělesný rámec | andaluský kůň, shagya arab, hafling, hucul |
| Obdélníkový rámec | hannoverský kůň, A1/1, ČT, holštýnský kůň, oldenburský kůň, KWPN |
| Vysoký obdélník | tennesseeský mimochodník, islandský kůň, ročci |
Pojďme se podívat na jednotlivé typy tělesných rámců dle poměru výšky a délky:
Čtvercový tělesný rámec
Koně se čtvercovým tělesným rámcem, jako jsou například orientální plemena, mají krátký hřbet umožňující lepší ohnutí a shromáždění. Díky sklonu a pohyblivosti pánevního kloubu jsou tito koně schopni maximálního podsazení, které ovlivňuje i míru došlapování končetin pod tělo.
Převedeme- li to do anatomie, znamená to tedy, že mají tito koně oproti koním s delším hřbetem výhodu například v bederní části páteře. Podívejme se na kostru koně, všimněme si, že bederní páteř nic nepodepírá tudíž tzv. laicky visí ve vzduchu a drží na sobě hmotnost obsahu dutiny břišní.
Platí tedy poučka: Čím je bederní páteř kratší tím méně je náchylná na přetížení v podobě neadekvátní zátěže a snadněji přenáší impuls od zádi směrem dopředu.
Co se týče pánve zde hraje opět velkou důležitost délka a uzpůsobení bederní páteře, která se kloubí v lumbosakrálním spojení s křížovou páteří.
Výběžky bederních obratlů se sklánějí dopředu a křížové dozadu což umožňuje flexi a extenzi (ohnutí a narovnání) pánve, díky které se pánev dokáže podsadit a zadní končetiny došlapují více pod tělo v rozsahu od 1-20°.
Paradoxně ovšem co se týče dospívání těchto koní, meziobratlová spojení u koní s kratší páteří déle osifikují a vyžadují tak delší čas, než se s nimi začne pracovat ze sedla. Řiďme se tedy tím, že práce se musí přidávat postupně s logickou návazností.
SHRNUTÍ:
pozitiva/negativa koní s čtvercovým tělesným rámcem
- lepší ohnutí, shromáždění a podsazení
- snadnější došlapování zadními končetinami pod tělo
- osifikace u těchto koní trvá déle
- práce je třeba přidávat postupně a s citem
Obdélníkový tělesný rámec
Obdélníkový tělesný rámec je typický pro většinu sportovních teplokrevných plemen. Při pohledu z boku tělesná stavba koně jasně naznačuje obdélníkový tvar, což ve většině případů udávají dlouhá záda a bedra.
Koně s takovou stavbou těla jsou pocitově pohodlní na ježdění a je u nich velmi snadné dosáhnout prodloužení cvalových skoků. Na rozdíl od koní se čtvercovým tělesným rámcem ovšem postrádají snadnější podsazení pánve.
Z anatomického pohledu jsou u koní s obdélníkovým tvarem nejčastější dlouhá záda a bedra, která ovšem mohou být prostorem pro vznik napětí.
Bederní páteř díky své délce nese opravdu velkou zátěž v podobě obsahu dutiny břišní a proto je důležité u těchto koní podpořit práci břišního svalstva, které napomáhá k vyklenutí páteře a částečně umožní bederní páteři nezbytnou podporu.
Majitelé takových koní, by měli práci prokládat adekvátně dlouhými pauzami a práci koni postupně zvyšovat aby nedošlo k jeho přetažení či poškození v oblasti bederní páteře.
Co se týče samotné trénovatelnosti, tak zde platí poučka: Čím větší a delší kůň, tím kratší je schopnost těla přijímat zátěž a svaly se rychleji unavují.
SHRNUTÍ:
pozitiva/negativa koní s obdélníkovým tělesným rámcem
- pohodlný pohyb
- snadnější prodlužování cvalových skoků
- náchylnost k přetažení a napětí v oblasti bederní páteře
- těžší podsazování pánve
- rychlá unavitelnost, dlouhé uvolňování
Vysoký obdélník
Do této kategorie tělesného rámce můžeme zařadit některé zástupce plemen jako například tennesseeský mimochodník či hříbata teplokrevných koní v růstu.
Při tomto tělesném rámci, je vzhledově větší přední část těla koně. Pokud bychom si představili linii vedoucí od hrany lopatky směrem k sedacímu hrbolu, všimneme se, že postupně stoupá.
Tato stavba těla je tedy viditelná u koní v období růstu například ve věku jednoho roku, kdy je záď koně výš než kohoutek.
Popis jednotlivých příkladů vysokého obdélníku:
Tenesseeský mimochodník
Kůň s nízko nasazeným krkem, hlubokým hrudníkem, delším hřbetem a mohutnou zádí. Postoj předních končetin je předkročený a zadní končetiny jsou naopak zakročené za koně. Vedeme- li pomyslnou čáru od hrany lopatky koně v tomto případě směrem k sedacímu hrbolu bude výrazně klesat. Díky své anatomické stavbě dokáže tento mimochodník v kroku zadními končetinami překročit přední i o půl metru. Tím pádem dovoluje koni se pohybovat v kroku poměrně velkou rychlostí.
Islandský kůň
Větší robustní vysoko nesený krk, hluboký hrudník, dlouhé tělo, krátké nohy. Díky svému anatomickému rozložení je schopen pěti chodů nikoliv čtyřech a to tzv. mimochodu při kterém se zadní končetiny posouvají daleko pod koně. Islandský kůň na EquiRadar.com.
Roční kůň (Hříbě)
Při pohledu na ročního koně můžeme často vidět, že je záď větší a mohutnější než přední část koně, odtud je tedy přirozená váha koně na předku, to způsobuje, že linie vedoucí od lopatky s sedacímu hrbolu stoupá a udává tělu koně tvar vysokého obdélníku. U těchto koní se ovšem nejedná o finální tvar těla. Hříbata do dvou let na EquiRadar.com.
Tento článek pro EquiRadar.com napsala Nikola Kovaříková
Pokud chcete sledovat cestu Nikoly a jejího koně Gase, nebo se s její pomocí vzdělávat, sledujte je na sociálních sítích zde: